|
|
Strukturně-tektonická analýza stolových hor Polické pánve
Dergunova, Alexandra ; Hartvich, Filip (vedoucí práce) ; Mertlík, Jan (oponent)
Oblast Polické pánve se nachází v oblasti průběhu zlomových a tektonických struktur. Tady dochází k neotektonickým a recentním dlouhodobým pohybům podél daných systémů. Hlavním spouštěčem aktivity je působení endogenních a exogenních procesů. Polická pánev a její vzhled je podmíněn a ovlivněn geomorfologickými procesy a představuje ideální prostor pro studium aktivních zlomových struktur a jejích průběhu. Tato oblast je vyznačena určitými fyzicko - geografickými charakteristikami, které odráží dlouhodobé procesy probíhající na území a předurčuje průběh vývoje dané lokality. Přes vybrané území probíhá dvě velké zlomové struktury Polického a Skalského zlomu. Průběh těchto systémů je potvrzen předchozími průzkumy a je vyznačen v geologických mapových podkladech. Průběh zlomů, oblast jejích interakcí je oblastí nejvíc ovlivněných geomorfologických prvků reliéfu. Oblast stolových hor Ostaše, Hejdy a Kočičích skal je velice ovlivněna průběhem Polického zlomového pásma, hlavně kvůli blízké poloze zlomu k vybraným geomorfologickým povrchovým tvarům. Důsledky působení tlaku zlomových pásem jsou pozorovány na různých strukturách. V průběhu analýzy a zkoumání reliéfu a povrchových prvků pomocí různých metod bylo možný potvrdit vliv zlomových pásem. Puklinové systémy prokazovaly stejnou orientaci průběhu se...
|
|
|
Slapové jevy v hydraulice podzemní vody
Ondovčin, Tomáš ; Mls, Jiří (vedoucí práce) ; Šembera, Jan (oponent) ; Novotný, Oldřich (oponent)
Projevy slapové síly jsou lidstvu známy už od starověku. Nejstarší dochované poznámky o jejich původu nám ve svých Zápiscích o přírodě zanechal Plinius st. Z téhož díla pocházejí i nejstarší zmínky o pravidelném kolísání hladiny vody ve studnách. Tento jev nemusí nutně souviset s blízkostí moře. Případy, kdy oscilace nevznikají v blízkosti moře, jsou od konce 19. století předmětem bádání. Zkoumání mechanismů, jakými se slapová síla v podzemní vodě pro- jevuje, vyžaduje spojení poznatků nejen z geologie a hydrogeologie, ale také z hydrauliky a mechaniky porézního prostředí a do jisté míry i z astrono- mie. Tato práce přispívá k objasnění mechanismu vzniku slapových oscilací hladiny podzemní vody změřených ve vrtu na lokalitě v polické pánvi ne- daleko Teplic nad Metují. Využívá modely založené na znalosti geologické a hydrogeologické stavby blízkého okolí vrtu, který vykazuje slapové oscilace. Zkoumá vztah fyzikálních parametrů k amplitudě a fázi oscilací a předkládá řešení modelů.
|
|
|
Slapové jevy v hydraulice podzemní vody
Ondovčin, Tomáš ; Mls, Jiří (vedoucí práce) ; Šembera, Jan (oponent) ; Novotný, Oldřich (oponent)
Projevy slapové síly jsou lidstvu známy už od starověku. Nejstarší dochované poznámky o jejich původu nám ve svých Zápiscích o přírodě zanechal Plinius st. Z téhož díla pocházejí i nejstarší zmínky o pravidelném kolísání hladiny vody ve studnách. Tento jev nemusí nutně souviset s blízkostí moře. Případy, kdy oscilace nevznikají v blízkosti moře, jsou od konce 19. století předmětem bádání. Zkoumání mechanismů, jakými se slapová síla v podzemní vodě pro- jevuje, vyžaduje spojení poznatků nejen z geologie a hydrogeologie, ale také z hydrauliky a mechaniky porézního prostředí a do jisté míry i z astrono- mie. Tato práce přispívá k objasnění mechanismu vzniku slapových oscilací hladiny podzemní vody změřených ve vrtu na lokalitě v polické pánvi ne- daleko Teplic nad Metují. Využívá modely založené na znalosti geologické a hydrogeologické stavby blízkého okolí vrtu, který vykazuje slapové oscilace. Zkoumá vztah fyzikálních parametrů k amplitudě a fázi oscilací a předkládá řešení modelů.
|
host ::
RSS.